Kde bylo, tam bylo,
za Skleněnou horou a za Kouzelným lesem, bylo jedno pohádkové místo. To místo
se jmenovalo Země barevných duh. V této zemi žili jednorožci, kteří měli
zázračné schopnosti. Někteří dokázali svým zpěvem vylákat sluníčko zpoza mraků,
jiní uměli přivolat déšť, ale žili zde i tací jednorožci, kteří za sebou
zanechávali rozkvetlé louky.
Nejmenší z
jednorožců, Třpytivec, měl úžasnou moc: když třikrát dupl jedním kopýtkem,
všechna voda zamrzla. A přestože disponoval touto neuvěřitelnou silou, nebyl se
sebou spokojený a považoval se za neužitečného.
- „Nikdo nikdy
nepotřeboval a nevyužil můj led,“ pomyslel si a každý večer si přál, aby mu do
rána narostla křídla a mohl tak vyletět nad oblaka až ke slunečním paprskům,
kde si hráli létající jednorožci. Ti si jen tak poletovali od jedné duhy ke
druhé a pohled na jejich stříbrná křídla, která se třpytila v odrazech paprsků,
byl úchvatný.
Třpytivec dokázal
celý den smutně prosedět u duhy a přesto, že se ho ostatní snažili rozveselit
hrami i honičkou, nic nezmírnilo jeho smutek.
Jedno slunečné jarní
ráno zaslechl Třpytivec velký hukot. Rychle vyběhl na louku, aby zjistil, odkud
ten lomoz pochází. Krátce na to se objevilo celé stádo jednorožců. S varováním
směřovalo přímo k němu.
- „Utíkej na vrchol
kopce! Rychle! Brzy se protrhne přehrada!“ křičeli a dál cválali směrem ke
kopci.
Třpytivec v prvním
okamžiku strnul úlekem. Vždyť věděl, že přehrada chrání údolí před mohutnými
povodněmi. Pokud je vlna zasáhne, Země barevných duh jednou provždy zanikne. Najednou
ho cosi napadlo a namísto kopce začal utíkat přímo k přehradě. Když tam
dorazil, voda byla už téměř venku. Tehdy třikrát dupl kopýtkem tak silně, až se
země otřásla. A stal se zázrak! Obrovská masa vody v tu chvíli zamrzla.
Okřídlení jednorožci
létali kolem Třpytivce a nahlas ho oslavovali.
- „Zachránil jsi Zemi
barevných duh! Jsi nejšikovnější a nejodvážnější z nás!“
Brzy se u přehrady
sešli všichni obyvatelé země a s údivem hleděli na zázrak, který dokázal ten
nejmenší z nich. Poté, co Třpytivec dostal množství pochval, jednorožci se
pustili do zesílení přehrady a než led roztál, opět byli všichni v bezpečí.
Třpytivec byl velmi šťastný i hrdý zároveň. Pochopil, že každý je důležitý a všichni jsme jedineční. Už neměl důvod závidět jiným a od tohoto dne si vesele hrál s ostatními na louce a s radostí sledoval i své létající přátele.
Máš i ty nějakou
jedinečnou vlastnost?
Pokud by se ti
naskytla možnost vybrat si zázračnou schopnost, jaká by to byla?
Máte-li zájem objednat si výrobky s motivem
jednorožce, klikněte SEM
