O šnečkovi
Slizíkovi je třeba vědět dvě věci. První, že rodiče a prarodiče dlouho hledali
pro něj to správné jméno a druhou, že Slizík se moc rád klouže.
Slizíkova maminka toužila po holčičce. Měla pro ni tajně vymyšlené i jméno: Ulitka. Když však vyšlo najevo, že do rodiny přibude chlapeček, šnečí máma zůstala bezradná.
Babička Líza, žena doktora Slizolína Ulitného chtěla, aby její vnouček měl stejně nevšední jméno jako jeho dědeček. Babičku Lízu však napadala jen samá obyčejná jména, jako například Klouzek. Jméno Šneček Klouzek měl však každý druhý kluk ve Slimákově! Na mysl jí ještě přišel kakaový šnek, ale to také nebylo zrovna nejlepší jméno pro šneka.
Dědeček z tatínkovy strany, doktor Aladar Slizomák, bojoval za to, aby jeho vnouček nosil jméno slavného šnečího vědce, Huga Skořápkového. Ale rodiče malého šnečka byli skromní, a proto zavrhli i tuto ideu.
Slizíkův
tatínek, Koloman Klouzavý chtěl pro syna jméno SliMilan, ale šnečkova maminka
mu vysvětlila, že jméno Milan už dávno vyklouzlo z módy.
Nedalo se tedy nic dělat, jen počkat, až se malý šneček narodí. A zatímco šneček spinkal ve stínu listů, zasedla kolem něj rodinná rada. Pozorováním šnečka se snažili zjistit, co je na něm jedinečné.
- „Je
modrý," řekla maminka šnečka, ale jméno Modráček se pro šneka vůbec
nehodilo.
- „Smíšek,"
navrhla babička Líza, ale tento její návrh neprošel.
- „Nevypadá
jako Milan?“ pokusil se opět prosadit svůj nápad táta Koloman Klouzavý, ale
všichni se tvářili, že ho neslyšeli.
- „Je
hodně slizký a vypadá jako takový malý žáček," sdělil doktor Slizolín
Ulitný, který byl v rodině nejchytřejší. Hledíc na svého spícího vnoučka se mu
v mysli najednou zrodil nápad a nadšeně vykřikl: „Říkejme mu jednoduše Slizík!"
Maminka i táta malého šnečka okamžitě cítili, že toto jméno je to pravé a samou radostí jako uznání zatleskali dědečkovi tykadly. Takto se stal Slizík Slizíkem, a to jméno mu sedlo úplně, neboť šneček byl opravdu velmi slizký.
Slizík měl sliz velmi rád, protože na slizu se dalo perfektně klouzat. Celé dny se jen klouzal. Ze začátku se mu příliš nedařilo, ale tento neúspěch ho vůbec neodradil. Klouzal se na chodníku, na plechovce od piva i na pouliční lampě. A když nastoupil do šnečích jeslí, zjistil, že i ostatní šnečci se rádi klouzají, a tak s nimi začal soutěžit.
Velmi brzy vysvitlo, že Slizík je v klouzání velmi šikovný. Byl mnohem rychlejší než jeho kamarádi. Naštěstí Slizíkovi rodiče už v začátcích odhalili jeho talent a zapsali ho do školy na hodiny skluzu. Po měsících tvrdé dřiny se Slizík klouzal ze všech nejrychleji. Byl tak rychlý, že jednoho dne se doklouzal od popelnice až po autobusovou zastávku, a to už je co říct, protože někteří šneci tam nedoklouzali za celý svůj život.
Tak
se stal Slizík nejslavnějším šnekem ve Slimákově. A čím byl slavnější, tím byla
rodina přesvědčenější o tom, že se vyplatilo věnovat čas výběru jména. Vždyť na
Slizíka budou vzpomínat celé generace šneků, dokud bude šnečí svět šnečím
světem.
Víš, kdo vybral tvé jméno? A víš i to, proč ti vybrali právě toto jméno?
Máte-li zájem objednat si výrobky s motivem šnečka,klikněte SEM
